Vznik úřadu evropského žalobce potvrdila dvacítka zemí EU

12.10.2017 12:24

Evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová při příchodu na jednání označila dnešek za "historický den pro Evropskou unii". Urmas Reinsalu, ministr spravedlnosti Estonska, které unii nyní předsedá, připomněl, že nově bude možné účinněji zasáhnout v situaci, kdy zločin a zločinci operují přes hranice členských zemí bloku. Reinsalu zároveň uvedl, že v důsledku tohoto typu trestné činnosti přicházejí plátci daní v EU ročně až o 150 miliard eur.

"Podle mne to je špatná zpráva pro kriminálníky, zloděje a korupčníky a dobrá zpráva pro evropské daňové poplatníky," řekla novinářům Jourová po konci jednání. Úřad by podle ní měl od roku 2020 pomoci s vyšetřováním velkých případů, do nichž nyní někdy nemají odvahu jít domácí prokuratury, neboť věc se týká politiků či dalších vlivných osob. "Ten prokurátor bude skutečně nezávislý, efektivní a bude měřit všem stejně," uvedla komisařka.

Vznik EPPO předpokládají unijní smlouvy, na jeho konkrétním ustavení se ale státy nemohly dlouho shodnout. Nakonec bude ustaven na základě takzvané posílené spolupráce 20 členských zemí EU. S věcí už vyslovil souhlas europarlament, dnešní potvrzení bylo posledním krokem pětileté snahy o vznik úřadu.

Projektu se neúčastní Británie, Dánsko a Irsko, které mají předem dojednané výjimky. Zapojit se zatím nehodlají ani Švédsko, Nizozemsko, Polsko, Maďarsko a Malta. Komisařka Jourová ale dávala v minulých dnech najevo, že váhající státy chce o přínosu jejich zapojení ještě přesvědčit. Dnes se žádný další stát nepřihlásil, podle diplomatů se ale k věci nyní pozitivněji staví nizozemská a polská vláda.

Evropská komise navíc už nyní zvažuje, jak pravomoci EPPO v budoucnu rozšířit například o možnost vyšetřovat přeshraniční teroristické činy. Tento plán, který nedávno zmínil předseda komise Jean-Claude Juncker, dnes formálně podpořily Německo, Francie či Itálie.

Instituce se sídlem v Lucembursku by měla stíhat podvody s unijními fondy - vždy při škodě nad 100 000 eur, mezi 10 000 eur a 100 000 eur může o vyšetřování rozhodnout - a také složitými přeshraničními podvody na dani z přidané hodnoty se škodou přesahující deset milionů eur.

Fungovat začne nejspíš v listopadu 2020, přesné datum spuštění ohlásí komise po dohodě s budoucím evropským veřejným žalobcem. Ten bude vybírán od počátku roku 2019. Mělo by jít v první řadě o nezávislou osobnost, aktivní v národním soudním systému či prokuratuře.

Na centrální úrovni bude mít šéf úřadu k dispozici, kromě technického personálu, dvacet žalobců. V každé zúčastněné zemi bude existovat jeden místní žalobce, který bude do EPPO delegovaný a při vyšetřování bude úzce spolupracovat s národními orgány. Personální otázky, tedy kteří lidé budou v EPPO pracovat, se nyní řeší. Jourová by v úřadu ráda viděla největší odborníky na finanční kriminalitu z jednotlivých členských států EU.

Český zástupce v EPPO bude ve spolupráci se svými evropskými kolegy řešit především kauzy týkající se ČR, vysvětlila Jourová. Prahu podle ní nejspíš čeká rozšíření té části státních zastupitelství, která se zabývá finanční kriminalitou tak, aby dokázala vyšetřovat velké kauzy. Podle českého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána čekají nyní kvůli EPPO Česko určité drobné legislativní úpravy a příprava celé struktury. "Co přesně to bude znamenat, to se plánuje," řekl Pelikán.

Na výpis všech článků